close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Můj hlavní blog je zde blog

toto je můj vedlejší blog který mám s monsterkou amirou a Linny


takže víte proč se slaví Velikonoce?

30. března 2013 v 18:58 | rochellinka |  SOUTĚŽE
ahoj víte proč se slaví Velikonoce
kdo do komentů napíše aspon jeden důvod dostane diplom


a budu moc ráda když navštívíte můj blog o winx nebo chipmunkách a zanecháte koment.
a kdo navštíví dostane děkovný diplom
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Darcy* *Darcy* | 30. března 2013 v 20:31 | Reagovat

Protože byl ukřižovaný Ježíš a pak vstal z mrtvých :)
Tak se u mě prosím zapiš a mě si do tvých taky přidej ;)

2 spectra spectra | E-mail | Web | 31. března 2013 v 9:18 | Reagovat

u mě je chat

3 Nikkí* Nikkí* | Web | 31. března 2013 v 19:37 | Reagovat

Kvůli Ježíšovi :) A taky na pomlázku, aby byly holky zdravý :) A ještě se oslavuje příchod jara..

4 Rochellinka Rochellinka | E-mail | Web | 1. dubna 2013 v 7:52 | Reagovat

[1]:
[3]: MÁTE TO DOBŘE NAPIŠTE KOHO CHCETE NA DIPLOM

5 Clawdeen Clawdeen | 28. října 2014 v 15:17 | Reagovat

Velikonoce (latinsky pascha, řecky πάσχα – pascha, hebrejsky פֶּסַח‎‎ pesach – přechod, přejití, anglicky Easter) podle etnologie navazují na tradici původně pohanského[1]:[2]:[3]:[4]: svátku jara (jako např. Beltain, Morana). Nyní jsou v České Republice Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původem svátkem židovským[Smazaný komentář] a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svázek židovský.[Smazaný komentář] U Slovanů a Germánů splynuly jejich lidové oslavy s pohanskými slavnostmi jara, jimiž bylo oslavováno procitnutí přírody ze zimního spánku, čímž do jejích lidových oslav přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky.

V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben (viz Výpočet data Velikonoc). Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na „velkou/velikou noc“,[Smazaný komentář] v níž byl Kristus vzkříšen (chorvatsky a srbsky jsou Velikonoce nazývány Uskrs, tedy „růst“ nebo symbolizují „Vzkříšení“). To ale přímo nevysvětluje, proč je svátek v jistých jazycích nazývan „Velký den“ (například Великдень), což naznačuje, že je to kalk[1]: z řeckého megálē hēméra.[Smazaný komentář] Slovo pro den (hêmar) se odvozuje od slova „hořet“, [2]: takže původní význam lze také přeložit jako „Velký oheň“.

Historicky lze související univerzální symboly jara vystopovat například až do starověkého Egypta, kde zelený Chonsu, syn beraního Amona, stvořitelsky oplodní Kosmické vejce.

V užším pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční triduum (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic.

Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50).[Smazaný komentář] Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení Velikonoc a Velikonoční homilii Melitona ze Sard z 2. století. Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnice. První týden Velikonoc se nazývá velikonoční oktáv.

Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama